čtvrtek 18. července 2013

WUT?

Pracovat na Václaváku je pro knihomola jako já utrpení, obzvlášť když máte Luxor jen dva baráky pod sebou. Je pak snadné po práci zaskočit se "jen podívat", pro jistotu s prázdnou peněženkou a přesně rozepsaným rozpočtem na měsíc, aby se odolalo pokušení. Při nařčení z masochismu musím jen pokývat hlavou a pokorně souhlasit.

Nicméně je zajímavé, jaké situace můžete zažít, pokud strávíte chvilku v oddělení fantasy a sci-fi.


Pozitivní:
Probírám se tak knížkami a koukám co nového. Kolem mě už asi třikrát prosviští nervózní paní středního věku, která přebíhá od regálu k regálu a bere do rukou snad každou knížku, otáčí ji a něco si pro sebe mumlá. Chvíli se rozhlíží, zřejmě po obsluze, která není nikde v dosahu. Vydržím to ještě dvě přeběhnutí  a pět ošmataných knížek než zvítězil prastarý reflex prodavačky a já se paní zeptala, jestli nepotřebuje pomoci. Ta mě sjela pohledem od hlavy k patě a pak se mě zeptala, jestli jsem zaměstnanec.
"Ne, ale jestli potřebujete něco ze sci-fi a fantasy, tak vám můžu pomoci." Paní se evidentně ulevilo a začala na mě sypat:
"Víte, můj syn má narozeniny a sleduje takový ten seriál z toho fantasy království jak se tam všichni neustále vraždí a už má první díl té knihy, ale já si nenapsala autora a teď nevím, co mám koupit."
"Myslíte ten seriál Game of Thrones? Hru o trůny?" dodávám, když jsem viděla, jak se paní zatvářila.
"No, no, ten."
"Aha, tak to chcete Střet králů, to je druhý díl a mají ho tady."
Následují tři minuty děkování a velebení mé osoby a ošklivé pohledy od obsluhy, která se konečně přiblížila na dosah. Zvykla bych si na to.

Pozitivní č. 2:
Stojím si tak u regálu s českou fantasy a sci-fi, když se vedle mě zjeví pár. Ne že bych chtěla poslouchat, ale když jsem zaslechla "Kulhánek" a "Kotleta" a "super knížky", nastražila jsem uši. V podstatě kluk vysvětloval slečně, jak jsou knihy daných autorů úžasné, ale jak je škoda, že od Kotlety teď nic nového není a jak se nedají staré knihy od Kulhánka sehnat (pravda všech pravd) a jak by chtěl nějakou knihu v podobném duchu. I když se s cizími lidmi nějak nebavím, ujelo mi, že by mohl zkusit Asfalt od Kopřivy. Speciální bojové komando v pekle? Proč by ne. Naštěstí na mě nekoukali jak na debila, hezky jsme si pokecali o knížkách a on nakonec odcházel s Asfaltem a ona s prvním dílem Mercy Thompsonové (milovnice vlkodlaků jako já). Že tam nepracuju, už jsem jim udělala docela kšefty!

Neutrální :
Tak měsíc zpátky zase stojím u české fantasy a sci-fi, v ruce Kruté stroje od Nečase a hloubám, jestli můj rozpočet unese zátěž v podobě 150,- Kč za knihu, když kolem mě projdou dva výrostci - cca 15-16 let - a jeden z nich pronese: "Česká fantasy a sci-fi? To musí být pěkně trapný." Hodně dlouho jsem se takhle instantně nenaježila. Naštěstí se chlapci začali probírat Hrou o trůny, Markusem Heitzem, takže jim budiž odpuštěno z důvodu mladické nerozvážnosti.

Negativní :
Perlička na konec ze včerejška. Opět si tak stojím u regálu, listuji si novou Stínovou čarodějkou, jestli má vůbec cenu ji kupovat a za mnou se zjeví dvě dívčiny. Podle vzhledu bych jim tipla osmnáct, ale kdo ví, mohly být starší, oháknuté v klasickou uniformu - džínové šortečky (nebo to už byl pásek), topík s výstřihem na zádech ze kterého lezla podprsenka, falešnou Luis Vuitton kabelku. Překvapena jsem byla už faktem, že něco takového vůbec vleze do knihkupectví, ale byla jsem ochotna dát jim šanci. Než jsem vyslechla tento rozhovor:

č. 1 : "Pche, dívej - fantasy. To musí být pěkný sračky."
č. 2 : "Taky to kupujou jen zoufalí šprti a trapný gothičky." (což si ta trapná gothička v dlouhý černý sukni - tedy já - vzala osobně)
č. 1 : "Hele, mamka teď četla něco, jmenuje se to nějak jako Padesát odstínů či co a prý je to moc hezký. Romantika, ale je to prý chvílema dost drsný..."
č. 2 : "Ono je teď to sado-maso v módě."

A zmizely za rohem. Padesát odstínů a dost drsný? Sado-maso? Srovnávat sci-fi a fantasy literaturu s Padesáti odstíny? Kotletu s Neomillnerovou na vás, heretičky, ti vám ukážou jak vypadá drsná láska, že budete prstíčkem hrabat po Stmívání!

Žádné komentáře:

Okomentovat