úterý 5. ledna 2016

Co nového: Listopad a Prosinec

Tak jsem si říkala, že bych mohla listopad napsat samostatně, ale vzhledem k tomu, že jsem celý prosinec měla minimum volného času a to málo, co jsem měla jsem strávila přípravami na Vánoce a umíráním v depresi nad svou současnou pracovní situací. Takže to vezmeme popořádku...


KOČIČÍ KAVÁRNA:

Na začátku listopadu jsem se po víc jak třech týdnech vrátila do pracovního procesu (byl to děs) a tak jsem si spravila náladu kafem s Myrou. Rozhodly jsme se, že očíhneme nějakou kočičí kavárnu, když je to teď takový hit. Původně jsme měly vytipovanou Kavárna Kočičí na Karlíně, ale měli zrovna zavřeno kvůli sanitaci, tak jsme zamířily tramvají na Smíchov do Kočičí Kavárny. Dorazily jsme chvilku po otevírací době, protože víme, že tyhle kavárny jsou teď hit a brzy se to zaplní. Bylo krásně vidět, že jsem spíš psí osoba, než kočičí - zatímco mě ve většině kočky ignorovaly, Myra se jich nemohla zbavit. Bylo to moc fajn, poseděly jsme, pokecaly, pomazlily kočky (a odháněly jednu konkrétní kočku od svých nápojů) a po hodině odcházely.


Jelikož se nám ale ještě nechtělo domů, řekly jsme si, že se projdeme po Kinských zahradách, které jsou hned přes silnici. A tak jsme volným krokem došly až na Petřín, na Hrad, do Katedrály sv. Víta, kolem Letohrádku královny Anny k letenskému Metronomu a odtud na nábřeží a pak tramvají na Florenc. Krásná čtyřhodinová procházka se spoustou zastávek na focení, na spoustě těch míst jsem ještě nikdy nebyla a když už, jen jsem ve spěchu prosvištěla kolem (po pěti letech v Praze - shame on me). Domů jsem přišla spokojená, značně vykecaná, s bolavými pacičkami a vědomím, že příště půjdeme zase nějakou novou trasu.


VELKÝ ÚKLID KNIHOVNY:

Vánoční úklid se nevyhnul ani našim knihám. Přeci jen utřít v naší knihovničce prach je poměrně velká námaha, tak to nějak přehnaně přes rok neřeším jen ofoukám co se dá a utřu co je vidět. V listopadu ale vyndám všechny knihy z knihovny, všechny přeluxuju, vydrbu knihovnu a knihy naskládám zpátky. Letos jsem si tuto činnost obohatila o razítkování. Hrozně mě rozčiluje, když se mi ztrácí knihy, do kterých jsem vrazila nemalé peníze a nemůžou se najít, protože kamarádi nerozeznají naše knihy od těch svých. Už kolem začátku roku jsem řešila co s tím a napadlo mě knihy orazítkovat, aby bylo poznat, které jsou naše. Jenže razítka stojí docela majlant, pokud teda nechcete jen něco nudného, jako je razítko se jménem. Pffff, ani náhodou. Hledala jsem možnosti docela dlouho, až jsem narazila na e-shop, kde si můžete nechat udělat silikonové svatební razítko na míru. Za +/- 80,- Kč. To je oproti odhadům jiných firem (kolem pětikila) za hubičku! Vybrala jsem si hezké kulaté s iniciály, kam jsem vrazila C&R (jako Clover a Riell) a místo a datum svatby jsem nahradila nápisem "Derp Cat Library". Výrobce asi musel trochu zírat, nicméně já měla za týden doma velice originální razítko.

Takže teď už se naše knihy nepoztrácí, všechny dostaly značku. Jediný problém, na který narážím je, že už se nám přestávají vejít knihy do našich dvou knihovniček, takže asi strávím produktivní večer s plánkem pokoje, po kterém budu přesouvat papírky představující nábytek a vymýšlet, jak do našeho pokoje po rekonstrukci nacpu dvě šatní skříně, dva stoly, postel, myší klec a tři knihovničky...


COSPLAY FOCENÍ:

Ještě se drželo hezké počasí, tak jsem se detailněji domluvila s Lukášem (Hussie Art) a šli jsme na Olšanské hřbitovy nafotit můj cosplay Sally z The Nightmare before Christmas. Už bylo načase, ten cosplay mám od března. Stále mě překvapuje, jak moc dobrý fotograf Lukáš je, protože sama sobě jsem se líbila na devadesáti procentech fotek a to je u mě značně výjimečný stav, protože jsem hrozně sebekritická. Navíc celý den byla sranda, Myra pomáhala a většinou padaly skvěle morbidní hlášky.


VÝLET DO PLZNĚ:

Aneb vyrazila jsem s Myrou a Alfredem na výlet do Plzně, navštívit Veni a Dejva, očíhnout jejich nový byt a hlavně se konečně seznámit s Darcym (já, Alfred s Myrou ho už viděli). Původně jsem plánovala odjet večerním vlakem zpátky do Prahy, ale nakonec jsem zůstala se zbytkem přes noc. Akorát utahat ročního Darcyho, aby si lehnul a spal je opravdu těžká výzva...

Alfred nemá rád zvířata a ty se ho pravidelně snaží přesvědčit o opaku...

PRÁCE:


O té se ani moc rozepisovat nechci, protože si nejsem jistá, co mohu říct, aby to nebylo vynášení důvěrných informací. Takže řekněme jen, že předvánoční shon v obchodním centru, když máte prodávat dárkové poukazy a vypisovat je ručně na paragon není prdel. Hlavně ne, pokud máte zodpovědnost za stav kasy. Takže přijdu o určitý (ještě blíže nespecifikovaný) finanční obnos a jsem rozhodnutá, že na této pracovní pozici budoucnost nevidím. Možná se rýsuje něco nového, nicméně ať to klapne, nebo ne, nebudu tu déle, než je nutné a jediné, co mě bude mrzet je, že opustím současný kolektiv.

VÁNOCE:

Směny přes prosinec jsem plánovala, když bylo ohlášeno, že kolegyně v polovině měsíce zmizí a náhrada ještě nebyla přijatá. Tudíž jsem plánovala rozpis s vědomím, že mě bude vykrývat brigádnice, což mi vyneslo sice volné svátky, ale zaplatila jsem za ně skoro týdnem v kuse během Silvestru a vyšším počtem směn. Ve volných dnech jsem se snažila dávat psychicky dohromady a nějak teda obstarat Vánoce. 


Povedlo se mi upéct čtyři druhy cukroví z plánovaných sedmi, obstarat valnou většinu dárků, vše zabalit a pak se i s Riellem odlifrovat na Jih k mým rodičům, kde jsme strávily fajn tři dny a v sobotu se vrátili do Prahy. Stromeček jsem zdobila v neděli sedmadvacátého, na nějakou jinou vánoční výzdobu jsem se s chutí vyprdla, doma byl bordel jako v tanku, s čímž jsem se potýkala celý následující týden.


Dárky měly ohromný úspěch a myslím, že největší radost měl taťka z plyšového facehuggera z Vetřelce, kterého dostal ode mě. Vesele s ním blbnul celé tři dny a označoval ho za svého "miláška" a nejhezčí plyšové zvířátko, co kdy dostal. Já sama jsem dostala spoustu věcí, některé, o které jsem si napsala Ježíškovi (tj. telefon, obruč na hooping a matchu) a nějaké, ve které jsem ani nedoufala - novou kabelku/rakev (tu samou mi v létě ukradli), dvoje omalovánky Hra o trůny (mám radost, můžu si každé omalovat jinak) a pak nějakou tu kosmetiku a knihy. Velkou radost nám udělala čistička vzduchu od Riellových rodičů - v naší kuřácké domácnosti je to zatraceně dobrá věc!

Mám Vánoce ráda, ale jsem ráda, že ty letošní už jsou konečně za mnou a já si můžu trochu odpočinout - jak mi to tedy skoro týden v práci dovolí. 

SILVESTR A NOVOROČNÍ PŘEDSEVZETÍ:

Silvestr byl super, jako každý rok. Slavilo se tradičně u Arenotha a Smeraldiny a celkové nás bylo v bytě 2+1 třináct a půl (= kočka). Dostala jsem další super dárečky, jako třeba plyšovou pískací krysu, kterou můj chlap a myši nesnášejí, další omalovánky kombinované s diářem a Vinyl POP! figurku Sally. Plus cosplay charm, který vyrobil a vymyslel bratr, společně s návodem k použití. Letos jako hit Silveestru frčela dlouhá brčka, nemravné poznámky ("Saj!" "Já ti ho podržím..." "Aspoň že Arisu nepohrdla mým brčkem.") a hra Twister. Ač jsem unavená odpadla docela brzo, rozhodně jsem si to moc užila!


Celkem mě rok 2015 nenadchnul. První půlka byla fajn, ale od července to šlo od desíti k pěti. Rozhodla jsem se tedy letos nedělat žádné fixní plány, ani předsevzetí. Chceme konečně udělat tu zatracenou rekonstrukci a co bude dál zatím nevím. A ráda bych si v následujících dvou letech dala dohromady zuby - všechno spravit, vyměnit hnusné staré plomby, udělat ty dvě korunky, co mi hrozí - bude to taky docela finanční pálka. 

Mám poslední dobou takové divné dilema, jestli vůbec chci pokračovat v cosplayi, nebo ne, protože do něj vrážím hrozně moc peněz a času na úkor svých jiných koníčků a potřeb. Asi se toho nevzdám úplně, ale vykašlu se na jakékoliv myšlenky na soutěžení a postoj "je con, MUSÍM na něj mít nový cosplay" a budu si dělat pro radost jen co se mi bude chtít a pokud se mi to bude chtít. 

4 komentáře:

  1. Hahaaa takže....knihy a půjčování řeším nějakou dobu. Silikonové svatební razítko je geniální! Já uvažovala o domácí knihovní sadě, kteroh jsem někde zahlédla na zahraničním shopu. Obsahovala tedy také razítko a takové ty kartičky, kam se píše datum a místo pořízení a data, kdy si kdo danou knihu vypůjčil. U Kulhánkova Nočního klubu bych klidně i pro své přátele zavedla vrátnou kauci. :D
    Gratuluji ke krásným dárkům na Vánoce, já letos dostala peníze....právě na to, abych si mohla nechat opravit zuby -_- ...tedy část peněz, polovinu zubůsi hradím sama.
    Držím palce v hledání práce!:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kulhánka proto nedáváme z ruky. =D A i tak mě mrzí, že už se nedá sehnat, my máme jen Stroncium, Noční klub a Vyhlídku na věčnost a zbytek v elektronické podobě... =/
      Na půjčování teď vedu excelovou tabulku. =D

      Vymazat
  2. Já se přidávám k chvále razítka, je to úžasný nápad! :3 Nám se sice takhle ztratila akorát polovina Potterů, ale i to je moc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jo, hlavně když si pak člověk ty knihy chce koupit znova. Při dnešních cenách za to dáš jmění.

      Vymazat