sobota 26. listopadu 2016

Co nového: Září a Říjen

Krásný den, mí drazí čtenáři! Původně jsem chtěla být pilná a napsat nějaký ten článek už za září, akorát tento měsíc se v mém životě neudálo nic tak zajímavého, že by to stálo za zmínku...

BYDLÍME NA STAVENIŠTI

Co mě vážně nebaví je, že od poloviny srpna nám zateplují panelák. Je to fajn, sníží nám to náklady na topení, náš barák nebude vypadat tak komunisticky. Ale už třetí měsíc prakticky nemám tušení, co je soukromí. Jelikož je náš byt příhodně v prvním patře, udělali si z našeho balkonu skladiště a odpočinkovou zónu. Takže máme na oknech zatažené žaluzie a pokud na nich žaluzie nejsou (což je konkrétně můj a Riellův pokoj), tak jsme na ně pověsili deky. A stejně to nepomáhá, bohatě stačí, aby jste slyšeli, jak se mezi sebou baví a iluze soboty strávené v klidu v soukromí a pohodlí domova je fuč. A prý to ještě nějakou dobu musím vydržet.

Původně jsem se těšila, že po dobu zateplování prchneme pryč a náš byt předáme k rekonstrukci, což se zase nekoná, protože Riell měnil zaměstnání. Těšila jsem se, že bychom Vánoce mohli slavit v novém, ale evidentně to zase padne. Další termín je začátek nového roku. Tak si raději nedělám plané naděje. 

Much výhled z okna. Such scenérie.


TEAMBULDING

Na konci září nás firma vyvezla na teambuldingovou akci do Krkonoš. Bylo to... hrozně super! Jak se zpravidla firemních akcí děsím, protože je to nuda a několik hodin strávených s falešným úsměvem a předstíráním, jak hrozně jsme super kolektiv, tak tady to tak nebylo. Protože tady opravdu super kolektiv jsme. =D Jen jsem zjistila, že já a outdoorové oblečení se evidentně moc nemusíme, protože jsem při balení koukala, že nemám nic. Ale vůbec nic. Takže jsem si napůjčovala nějaké termo oblečení, softshellovou vestu... a ve výsledku odchodila celý teambulding v Riellově klokance. No, odchodila. Zatímco při cestě po rovině a z kopce jsem v pohodě držela vražedné tempo vůdčí skupinky, ve chvíli, kdy se začalo šplhat do kopce, jsem se z vůdčí pozice propadla na úplný konec. Nemám ráda kopce. Šplhejte pak na Sněžku. Ještě že jsem si s sebou vzala Symbicort, jinak ležím na vrcholu a sípám ještě dneska. A doktoři jsou banda pěkně škodolibých šupáků, pošklebovali se mi za to celý víkend. XD

Sjezd kopce do Pece na koloběžkách!

Opičí dráha!
JSEM TETA!

Respektive ne úplně, dokud si mě Riell nevezme, nicméně i tak jsem hrdá tetička. Riellově sestře se na začátku října narodila malá holčička. Je hrozně moc cute, je hrozně prcavoučká a zatím s ní není ale vůbec žádná sranda. Mám nějaké fotky, ale jelikož jsem nedostala povolení ukazovat je veřejně na internetu, chcete-li je vidět, odchytněte si mě někdy někde a já se pochlubím

PLETU!

Zjistila jsem, že jsem totálně nemožná a naprosto neschopná naučit se plést podle tutoriálů na Youtube, takže jsem dala na radu Kaninchenherz a přihlásila se na kurz. Takže pletu. Respektive se o to zatím pokouším, protože jsem pořád nevymyslela, jak to udělat, abych měla všechna oka stejná. Než se vrhnu na něco ambicióznějšího (třeba šálu XD), zůstanu raději u projektu "povlaky na polštářky" a budu trénovat.

It's something!


AKICON 2016

Letošní Akicon byl skvělá akce. Ač mé původní plány na dovolenou se zkrouhly na pouhé dva dny dovolené místo čtyř, protože jsem musela zaskakovat v práci za nemocnou kolegyni, stejně jsem až nezvykle vše stihla. 


Cosplay plán byl letos jednoduchý - chtěli jsme hromadně dělat Shokugeki no Souma, takže to pro mě znamenalo ušít kuchařský rondon. Kalhoty jsem koupila, podle nich koupila látku, nastylovala paruku. Pak jsem si o půlnoci sedla ke střihu a v sedm ráno jsem měla hotový výsledný rondon, kterému zbývaly pouze našít knoflíky. Neuvěřitelné - já a cosplay hotový dva dny před conem. A stejně dobře šla letos i přednáška a veškeré materiály ke cosplay soutěži taktéž. Bylo to až podezřelé, ale opravdu všechno klaplo v pohodě.


Jestli chcete podrobnější popis, zaskočte na blog naší cosplay skupiny. Já už řeknu jen, že jsem si Akicon úžasně užila, jsem spokojená se svým výkonem na přednášce, ze které mám spoustu pozitivních ohlasů. Přiznám se, že jsem si stanovila jako challenge dostat se jednou mezi přednášející, kteří dělají přednášky na přání, jako Grek, Hintzu a Lusi. ale to bude ještě dlouhá cesta. Takže další výzva na další rok - blesková přednáška. Proč je to pro mě výzva? Protože já nedokážu kecat jen deset minut! Když už se rozjedu, tak ta standartní hodina je pro mě minimum! XD


VELKÉ COSPLAY PLÁNY

Jelikož pro mě letošní Akicon znamenal i ohromnou poconovou depresi a absťák, zlanařila jsem Myru k tomu, že se půjdeme kouknout na Pragoffest, abychom nějak zaplnili mezeru mezi Akiconem a Cosplesem. A jelikož nejsu amatér, jsou tím pádem v plánu dva cosplaye. A samozřejmě pak další cosplay na Animefest a cosplay na Akicon. U Natsuconu ještě uvidím, jak se mi bude chtít přes léto šít, kdyžtak bych spíš vzala něco, co už mám... Další cosplay sezóna bude epická! Já budu epická! A krásná! A skromná, až to bolí! XD

... a možná by nebylo od věci nafotit cosplaye, které už mám. XD



1 komentář:

  1. Rekonstrukce jsou hnus. Pamatuju si, jak nám zateplovali panelák a měnili okna, na ty chvíle, kdy měly pokoje jen tři zdi a děsivý výhled ven. A ukecané týpky všude za neexistujícími okny. Takže přeju pevné nervy a držím palce, aby s tím byli brzy hotovi :/

    Tvoje přednáška byla vážně super, jak už jsem psala, takže jsem nadšená, že se chystáš více experimentovat :3

    OdpovědětVymazat